Zlato opět láká investory
Drahý kov v posledních letech znovu přitahuje pozornost – a čísla jsou výmluvná. Podle rozhovoru Filipa Horáčka, obchodního ředitele společnosti IBIS InGold, pro Investiční web vzrostla korunová cena investičního zlata za posledních dvacet let o 586 procent. Jen za poslední dvanáctileté období šlo o nárůst kolem 400 procent.
Proti tomu stojí postupné znehodnocování koruny. Kumulovaná inflace v Česku dosáhla za dvě dekády zhruba 91 procent, což prakticky znamená, že kupní síla peněz klesla na polovinu. Právě schopnost uchovat hodnotu je argument, který podle Horáčka hraje ve prospěch fyzického kovu.
Klasická portfolia ztrácejí jistotu
Horáček upozorňuje, že tradiční investiční strategie, kdy je portfolio rozděleno v poměru 60 procent akcií a 40 procent dluhopisů, postupně ztrácí na spolehlivosti. Důvodem je rostoucí zadlužení států, které oslabuje roli vládních dluhopisů coby bezpečné části portfolia.
Čísla to dokreslují. Veřejný dluh Spojených států se pohybuje kolem 120 procent HDP a samotné úroky z něj přesahují bilion dolarů ročně. USA navíc přišly o svůj nejvyšší rating. Podobně je na tom Francie se zadlužením okolo 119 procent HDP. V takovém prostředí se investoři i instituce poohlížejí po alternativách.
Centrální banky jako velký hráč
Výrazně se změnil přístup centrálních bank. Před krizí roku 2008 zlato prakticky nenakupovaly. Po jejím vypuknutí začaly ročně pořizovat zhruba 500 tun a od roku 2022 jejich nákupy překračují 1000 tun ročně. Tyto objemy dnes tvoří přibližně čtvrtinu celosvětové roční poptávky po zlatě, což je jeden z faktorů stojících za růstem ceny.
Zlato ovšem není zárukou okamžitého zisku v době paniky. Na začátku krizí jeho cena často naopak klesá, protože investoři potřebují hotovost a prodávají i to, co drží hodnotu – tak tomu bylo například v roce 2008. I v posledním období došlo k citelnému propadu, kdy cena klesla z 5600 na zhruba 4000 dolarů za unci.
Kolik zlata do portfolia a na jak dlouho
Horáček doporučuje držet ve zlatě běžně 5 až 10 procent portfolia. V nejistějších obdobích je podle něj možné podíl zvýšit na 10 až 15 procent. Fyzické zlato přitom není nástroj pro krátkodobé spekulace – doporučený investiční horizont je nejméně pět let.
Daňově je pro drobného investora podstatné, že investiční slitky a mince jsou osvobozeny od DPH. Naopak u šperků se platí 21procentní daň, takže jako čistě investiční nástroj nejsou vhodné.
Čtyři pravidla před nákupem
Poptávka po zlatě dokáže v nejistých dobách prudce vyskočit. Během pandemie covidu se většina prodejců potýkala s vyprodanými sklady. Horáček proto radí držet se čtyř základních pravidel:
- Pravost – ověřit si, že jde o certifikovaný produkt od důvěryhodného výrobce.
- Garance výkupu – prodejce by měl zpětně odkupovat to, co prodal.
- Spread – sledovat rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.
- Likvidita prodejce – schopnost obchodníka kov skutečně vykoupit.
Co z toho plyne
Kombinace vysokého zadlužení vlád, silné poptávky centrálních bank a dlouhodobého znehodnocování měn vytváří prostředí, v němž zlato opět plní roli uchovatele hodnoty. Zároveň je ale třeba počítat s jeho kolísavostí a s tím, že v prvních fázích krizí může cena klesat.
Pro běžného investora tak zlato podle rozhovoru pro Investiční web nepředstavuje náhradu akcií či dluhopisů, ale spíše doplněk, který má smysl držet dlouhodobě a nakupovat uvážlivě podle jasných pravidel.



